Před prvním výkopem

 

Před zahájením stavby si postavíme provizorní objekty zařízení staveniště na ochranu pracovníků před nepříznivým počasím, na skladování materiálu la nářadí a WC. Provizorní (nebo už definitivní) oplocení uděláme na ochranu materiálů, proti vstupu nepovolaných osob pokud bychom chtěli stavbu během realizace pojistit proti krádeži.

 

 

Informační tabule, která musí být umístěná na každém staveništi

 

Název stavby: Rodinný dům

Stavba povolena: Okresní úřad, odbor ŽP, Praha č. pov.: 194586/ALNTe, dne 01. 7. 2011

Stavebník: manželé Pohodáři Vlasta a Karel

Termíny výstavby podle stavebního povolení: začátek duben 2011, ukončení květen 2012

Stavební dozor: Ing. Kolečko Vladislav

 

 

Přípojky

 

Podle pokynů energetických rozvodných závodů zřídíme provizorní (definitivní) přípojku elektrické energie (220,380 V) s uzamykatelnou skříní elektroměru. Na staveništi se bez vody neobejdeme. Pokud ji budeme čerpat ze studně, je dobré zjistit si její kvalitu hlavně z hlediska negativního vlivu některých látek na stavební materiály (např. síra, železo, chlór). Na staveništi musí být umístěná informační ta bule s údaji předepsanými stavebním zákonem.

 

 

Vytýčení stavby

 

Stavbu vytýčíme kolíky podle územního rozhodnutí, stavebního povolení a projektu stavby. Umísťujeme je dostatečně daleko od budoucího výkopu, aby nebránily při práci strojů a dopravních mechanizmů. Na pevné místo (trvalý plot, roh jiné budovy) zřetelně označíme výškový bod, od kterého po dobu realizace stavby určíme jeho výškové osazení. Kóta 0,00 (obyčejně je to výška podlahy přízemí) je stanovená na vytyčovacím výkresu stavby a je udaná jako absolutní výška, např. nivelety komunikace před pozemkem. Povinností stavebníka je před začátkem výkopových prací (obyčejně jen mimo staveniště) zabezpečit vytýčení existujících podzemních vedení (elektrické, telefonní ,vody, kanalizace apod.) Po dobu stavby si všímáme i nadzemního vedení (telefon, elektrické vedení).

 

 

Zemní práce

 

Zemní práce začneme skrývkou ornice. Pokud projektem není určeno jinak, ornici skryjeme do hloubky asi 30 cm. Na pozemku ji uložíme na vhodném místě a od ostatní zeminy odděleně. Později ji budeme potřebovat na sadové úpravy. Zemní práce děláme nejčasněji stoji. Ručně kopeme jen úzké základové pásy, trasy přípojek v místech, kde by mohlo dojít k porušení podzemních vedení stavebními mechanizmy, a výkop na ležatou kanalizaci. Na velkém pozemku necháváme jen množství zeminy na zpětné zásypy. Zeminu vytěženou z výkopů ukládáme na předem dohodnutou skládku. Po dosažení úrovně základní špáry přizveme projektanta statiky domu a dozor stavby. Statik porovná únosnost základové půdy s předpokladem projektu. V případě nepříznivých základových podmínek /vysoká hladina podzemní vody, navážky, bývalá skládka apod.) statik může přehodnotit způsob založení stavby.

 

 

I. Základy

 

Základní deska a vana

 

Stavbu na málo únosnou základovou půdu (pokud hladina podzemní vody nedosáhne úroveň podlahy suterénu) založíme na železobetonové desce. Musí být pod celou plochou stavby. Proti tlakové vodě se bráníme izolovanou základovou vanou. Její dno uděláme ze železobetonu (beton armovaný betonářskou ocelí). Stěny můžou být zděné, z betonu nebo ze železobetonu. Cena betonářské oceli je asi 14 až 15 Sk (bez DPH). Dodanou armaturu si vždy porovnáme s výkresem výztuže. Kromě dodacího listu si ji překontrolujeme porovnáním výstupků na jeho povrchu. Je dobré použít moderní, úsporné způsoby armování betonu.

 

 

Pilotové základy

 

Rodinný dům zakládáme na piloty jen výjimečně , hlavně pokud po vykopání stavební jámy zjistíme, že únosnou základovou půdu není možné dosáhnout jiným způsobem zakládání. Jsou to případy staveb na navážkách, na inundačním území, pokud by stavba sedala nerovnoměrně apod.

 

 

Kopání výkopů

 

Stěnu výkopu v nesoudržné zemině (vhodná z hlediska zakládání, např. štěrkopísek) nebo když je vyšší než 100 cm a do stavební jámy má vstoupit člověk, musíme přepažovat. Spodní část výkopu v sypké, nesoudržné zemině rozšíříme na každou stranu od líce základového pásu nejméně o 60 cm. Místo stěny musíme udělat svah se sklonem asi 40 stupňů až 50 stupňů. Výkop náhodou vykopaný hlouběji zasypeme na potřebnou úroveň a zásyp po vrstvách postupně zhutníme tak, aby jeho únosnost byla 0,25 MPa (pneumatický zhutňovač – žabice). Zhutňujeme za účasti odborníka.

 

 

Zakládání základů

 

Výkop na základový pás ihned zaléváme betonem. Na jeho dno rovnoměrně uložíme asi 150 cm štěrkopísku. Aby cementové mléko do štěrku nezateklo, klademe na něj obyčejnou polystyrénovou folii. Základový pás pod suterénní zdivo (pokud má být suterén izolovaný) rozšíříme o 150 mm. Na rozšířenou část vyzdíme ochrannou přizdívku hydroizolace. Venkovní líc základového pásu přízemního rodinného domu lícuje s obvodovým zdivem. Základové pásy zaléváme obyčejně betonem B 15. V základech před betonáží nesmíme zapomenout na vynechání přestupů na ležaté rozvody kanalizace, vody, plynu apod.

 

 

 

Poznámky základem stavby:

 

   - před začátkem betonování základů je nutné vyznačit místa a vynechat otvory pro přechod kanalizačního potrubí přes základovou konstrukci,

 

   - při zjištění hladiny spodní vody v základové škváře je potřebné udělat hydrogeologický průzkum a přehodnotit způsob zakládání,

 

   - po ukončení výkopových prací je potřebné posoudit únosnost základové půdy (0,25 MPa) - ( při nevhodných základových poměrech je potřebné posoudit základy a nadimenzovat je na konkrétní základové poměry )

 

    - základy, které nesahají do nezamrzající hloubky je nutné podsypat štěrkopískem až na tuto hloubku, 

 

    - zpětné zásypy zhutnit na 0,25 MPa,

 

    - zotřebné množství betonu B 15: 58 m.

 

 

 

II. Izolace

 

Asfaltové pásy

 

Dobře izolovat suterén je jedním z kroků stavby, které věnujeme zvýšenou pozornost. Základ konstrukce nad úrovní terénu izolujeme jen volně položenými asfaltovými pásy. Navzájem je spojíme po nastavení jejich okrajů přítlačným válečkem. Šířka asfaltových pásů je obyčejně 1 000 mm a při lepení je klademe s přesahem 100 mm. Základovou vanu proti tlakové vodě izolujeme z asfaltových pásů ve dvou až třech vrstvách (podle druhu a kvality materiálu). Vycházíme z projektu stavby, ale o skladbě vrstev se můžeme poradit i s výrobcem materiálu. Podklad pod asfaltový pás musí být hladký, bez výstupků a ostrých hran. V rohu vodorovné plochy a stěny, resp. Dvou stěn uděláme náběhy a fabiony. Celou izolovanou plochu penetrujeme asfaltovým nátěrem. Začínáme vodorovnou plochou.

 

 

Izolace z plastů

 

Izolace z plastu (PVC,HD PE) na vodorovnou plochu klademe volně, obyčejně bez kotvení k podkladu. Kotvíme je ke svislým plochám. Podklad na který izolaci klademe, musí být hladký. Náběhy ani fabiony v rozích neděláme. Pásy foliové izolace slepíme nahřátím jejich okrajů (asi 4 cm) teplovzdušnou pistolí. Z obou stran izolaci chráníme geotextilií s hmotností 200 gr/m2. Okraje ochranné geotextilie spojujeme též teplovzdušnou pistolí.

 

 

III. Rady

 

Dokončenou izolaci chráníme před poškozením (i náhodným). Časté jsou jejich průrazy při bednění nebo armování. Při izolačních pracích vždy dodržujme technologii předepsanou výrobcem materiálů. Nezapomínejme, že stavbu založenou na nepropustné zemině (například jíl) kromě izolace chráníme i drenáží. Trasu drenáže ze štěrku nebo z perforované plastové ohybné hadice vedeme s odtokem od domu do drenážního kuželu (jáma zasypaná hrubozrnným štěrkem). Štěrkový drén vytvoříme postupným ukládáním štěrku různých frakcí do rýhy s průrazem asi 50x50 cm. Na dnou ukládáme nejhrubší zrna a potom jemnější frakce. Poslední vrstvu zakryjeme geotextilií a zeminou. Pokud projekt neobsahuje údaj o radiovém záření na staveništi, stavebník se ještě před výkopovými pracemi poradí s odborníkem na okresním úřadu, odboru životního prostředí.

 

 

Suterénní zdivo

 

Suterénní zdivo děláme nejčastěji z betonu. Postupujeme dvěma způsoby: Na tlakovou izolaci naneseme ochrannou betonovou vrstvu, tzv. hrubou podlahu. Do ní klademe projektem předepsanou armaturu, obyčejně ocelovou síťovinu. Oboustranné bednění stěn uděláme ze systémového bednění (např. DOKA,PERI,IS NOE apod.), armujeme a zalijeme betonem podle kvality určené projektem. Po odstranění bednění nalepíme na povrch betonového zdiva izolaci. Pro tento postup se rozhodneme, pokud máme dostatek místa na vyhotovení venkovní hydroizolace a ochranné přizdívky. Pokud nemáme dostatek, místa uděláme nejdříve ochrannou přizdívku, na ni nastavíme (kotvíme do ní izolaci, uděláme armaturu, jednostranné bednění a zalijeme ho betonem. Odstranění bednění provádíme výlučně podle pokynů stavebního dozoru. Tyto postupy použijeme i při zdění nosné konstrukce z cihel. 

 

 

Ochranná přizdívka

 

Ochrannou přizdívku nejčastěji provádíme z cihel (betonové, pálené). Vhodné jsou i ploché materiály, např. plasty s výstupky (Onduline) a cementopískové desky (Cetris).

 

 

 

IV. Jak izolovat

 

Napětí, které vzniká ve stavební konstrukci a které se přenáší hydroizolací, může být příčinou mechanického poškození hydroizolace. Počet a kombinace vrstev izolací z asfaltových pásů musí být navržené podle mechanického a hydrofyzikálního zatížení tlakové vody na stavbu.

 

 

Kategorie I

 

Tlaková voda v okolí stavby vytváří spojitou hladinu a působí na izolaci všemi směr

 

 

Kategorie II

 

Voda stéká po povrchu a nevytváří měřitelný tlak a je vyloučené zadržení vody vedle hydroizolace.

 

 

Kategorie III

 

Voda vázaná v kapilárech zeminy nevytváří spojitou vodní hladinu a šíří se jen kapiláry.