Požadavky na povrchové úpravy

 

Pro barvu fasády rodinného domu je třeba rozhodnout už v době zpracování projektu. Je to úloha architekta, který sladí barvu střechy, fasády, oken, dřevěných konstrukcí, ba dokonce i plotu. To všechno musí ladit i s přírodou a regionem, kde se stavba nachází. Pokud barvy v projektu nebyly navrženy, jejich vzájemné působení může stavebník vybírat například podle vzorníku jednotlivých firem.

 

 

Materiály na fasády a stěny, malby a nátěry na různé konstrukce musí být:

 

 

    - voděodolné

 

    - vlhkopropustné

 

    - stálobarevné

 

    - připravené na nanášení

 

    - s bohatou paletou barev a struktur

 

 

 

Omítky a malty

 

Omítku tvoří vrstva nebo víc vrstev malty, které nanášíme na venkovní a vnitřní zdi, stropy nebo sloupy. Plní estetické a praktické požadavky, ale kromě toho zkvalitňují i vlastnosti konstrukčních prvků. Omítky podstatně zvyšují trvanlivost zdiva. Chrání j ho před mechanickým poškozením, deštěm, mrazem, slunečním zářením a větrem. Zabraňují vzniku plísní, rzi a mechů a zlepšujeme jimi teplotechnické vlastnosti zdiva. Do omítek používáme různé barviva a speciální přísady podle jejich požadavků na vodotěsnost nebo mrazuvzdornost.

 

 

 

Hlavní typy omítek

 

I. Vnitřní omítky

 

Hlavní typy vnitřních omítek používané na stavbách rodinných domů:

 

    - hrubá vápenná omítka je jednovrstvá hmota silná l0 až 15 mm. Její povrch se zatírá hladítkem. Používáme ji hlavně v podružných místnostech. Lepší přilnavost dosáhneme, pokud je naneseme na vyzrálý cementový postřik, který před nanášením jemně navlhčíme,

 

    - hladkou vápennou omítku nanášíme v jedné nebo ve dvou vrstvách silných dohromady 15 až 20 mm. Přísadou do malty je jemný písek a povrch zatíráme hladítkem,

 

    - štukovou omítku děláme dvojvrstvou s 15 mm silnou spodní vrstvou. Vrchní štukovou vrstvu natahujeme na vyrovnané jádro v síle 3 až 5 mm. Povrch omítky zatíráme hladítkem. Používáme ji na vnitřní povrchy obytných místností,

 

    - štuková omítka s přísadou sádry je velmi jemná hmota. Do štukové omítkoviny přidáváme pomalu tuhnoucí sádru, čím po jejím nanesení na stěnu získáme velmi hladký povrch. Používáme ji hlavně v obytných místnostech,

 

    - sádrová omítka je na pohled nejdokonalejší. Je však pracná a v porovnání s předcházejícími omítkami i dražší. Používáme ji hlavně v reprezentativních prostorech,

 

    - vápeno-cementová omítka je jednovrstvá silná 10 až 12 mm. Vytváříme ji v prostorech se zvýšenou vlhkostí a na místech, kde je vystavena většímu opotřebení,

 

    - pálená cementová dvojvrstvá omítka je částečně vodotěsná. Používáme ji v prádelnách, kotelnách a umývárnách,

 

    - tenká stěrková omítka je vhodná na hladký podklad. Nanášíme ji ve dvou tenkých vrstvách,

 

    - perlitová omítka má tepelně-izolační vlastnosti a proto je vhodná při dodatečném zateplování zdiva. Děláme ji až 30 mm silnou. Pokud ji nanášíme i zvenku, můžou ji nahradit dodatečné zateplovací systémy na bázi polystyrénu nebo minerálních vláken,

 

    - nástřiky a nátěry z plastů nanášíme stříkacími pistolemi v jedné nebo ve dvou vrstvách. Vyrábějí se v různých barevných odstínech.

 

 

 

II. Venkovní omítky

 

Venkovní omítky chrání a upravují venkovní plochu zdiva. Na rodinných domech se používají tyto základní typy:

 

    - hrubá omítka z vápenné malty má sílu vrstvy asi 15 mm s velikostí zrn do 7 mm. Do omítky přidané hydraulické vápno lepší odolává klimatickým podmínkám,

 

    - štuková omítka z vápeno-cementové malty je dvojvrstvá hmota. Jádrovou vrstvu o síle 8 až 10 mm naneseme na dobře připravený podklad. Povrchovou vrstvu vytváříme v síle 4 až 6 mm a důkladně ji roztíráme,

 

    - cementová omítka je dvojvrstvá silná 15 až 20 mm. Obsah cementu ve směsi zvyšujeme při větších požadavcích na vlhkost, případně na nebezpečí poškození,

 

    - šlechtěné omítky vápeno- cementové mají jádrovou vrstvu silnou 15 mm a povrchová 7 až 10 mm., krycí vrstva je smíchaná z pojiva a plniva (kameniva), případně z kamenné moučky, minerální barvy a šupinkovité slídy. Povrchy venkovních omítek můžou být upravované různými způsoby na hladké, škrábané, rýhované apod. Nejpoužívanější hmoty omítkovin a maltovin jsou od výrobců Baumit, Terranova, Sakret, Sto a jiných.

 

 

 

Sádrové omítky a stěrky

 

Sádra se na stavbě rodinného domu osvědčuje díky přírodnímu původu a z hlediska stavebně-biologického a ekologického. Je ekonomicky výhodný i při praktickém použití. Výrobky z ní aktivně dýchají a dosahují výrazné klimaregulační vlastnosti. Stírky ze sádry nanášíme přímo na cihlový, pórobetonový a betonový povrch (stěna, strop). Podklad musí být pevný, suchý, bez prachu a čistý. Savý podklad z cihel a pórobetonu penetrujeme nátěrem RiKombigrund. Na betonový panel a stěnu použijeme penetrační nátěr Ri-Kombikontakt. Teplota podkladu a vzduchu musí být při nanášení nad +5 st. C. Suchou směs vysypeme do vědra s čistou vodou a po nasáknutí (3 až 5 minut) ručně nebo strojem ji rozmícháme nahladko. Poměr smíchání je 1,2 kg sádry na litr vody zamícháme jen tolik hmoty, kolik dokážeme zpracovat v jednom cyklu do 45 až 50 minut. Materiál Rimano 0-3 (balení 2,5 kg až 5 kg) nebo 3-6 (25 kg) nanášíme na hladký betonový povrch klasickým stírkováním a dodatečným hlazením. Další úpravy povrchu děláme až po dokonalém vyschnutí. Spotřeba materiálu je asi 0,9 kg/m2. Rimano 6-30 (25 kg) použijeme na omítky nad 10 mm. Nanášíme ho omítkářskou latí a do požadované roviny stahujeme hladítkem. Spotřeba materiálu je 8 kg/m2/1 cm síly. Nanášením jedné vrstvy povrch stáhneme (zřežeme) hladítkem z nerezivějící oceli a po jemném navlhčení vyrovnáme pěnovým hladítkem. Zručný domácí mistr za den udělá asi 100 m2 omítky. Na strojní zpracování jsou vhodné materiály RIVIAT 150 G (sádrová gletovaná), 155 R/G sádrovo-vápenná gletovaná, 160 R (vápeno-sádrová strukturovaná) a SDP G (sádrová gletovaná tepelně-izolační) omítka. Sádrové omítky můžou být nanášeny na jakýkoliv savý podklad. Hrubé mezery cihlového zdiva je vhodné dopředu vyplnit vápennou maltou.

 

 

Strojní zpracování

 

Strojním zpracováním za den se výkon mistra zvyšuje o asi 50%. Cena omítky 30 mm silné je asi 280 - 350 Kč, z toho je cena materiálu asi 50%. Omítky můžeme obkládat (např. keramickými obklady) a výborně se hodí i jako podklad pro nanášení barev a tapet.

 

 

Rady závěrem

 

Povrch dřeva před nátěrem musí být čistý, bez mastnot a jiných nečistot, které by bránily proniknutí impregnační látky do struktury dřeva. Dřevo se může zamastit například pracovními nástroji při jeho zpracování. Pigmenty barvy mají jinou nasákavost na znečistěném povrchu, proto ho vždy přebrousíme. Naposledy tak uděláme brusným papírem značky minimálně 150. Konstrukci zhotovenou z více druhů dřevin nejdříve impregnujeme, například 1x Xylamonem, který zabezpečí ochranu proti škůdcům a sjednotí i savost dřeva. Barevnost dřeva bude jednolitá a bez fleků. Na konečnou povrchovou úpravu použijeme tenkovrstvou glazuru například Xyfadecor, kterou naneseme dvakrát. Zvýrazníme jí kresbu dřeva. Po prvním i po druhém nátěru konstrukci přebrousíme jemným brusným papírem s co největším počtem zrn. Odstraníme tak vztýčená jemná vlákna dřeva, která by mohla být příčinou znehodnocení povrchové úpravy. Třetí nátěr bude uzavírací. Z množství kvalitních nátěrů můžeme použít výrobky Herbol, Revco, Novalis, Helios, Bori, ICI, Balakom, Chemolak, Renojava a jiné. Na ochranu dřeva, oceli nebo kabelových rozvodů použijeme protipožární nátěry, například Flamizol, Flamgard, Pyrostop, Flamostop, Pyrotherm apod.

 

 

Nátěry

 

Na stavbách rodinných domů se jako jejich součásti stále víc objevují pěkné dřevěné konstrukce. Jsou jimi dveře, okna, obklad fasády i pergoly. Jejich výroba a montáž je náročná, často i drahá, a proto jejich konečné barevné úpravě věnujeme vždy dostatek pozornosti. Dřevo ošetřené správnou glazurou dokonale odolává povětrnostními změnám. Moderní, vodou ředitelné glazury dlouhodobě odolávají působení slunce i vody. Je často nepraktické používat transparentní laky, nebo minikřišťálky jejich UV ochrany „díky“ zhoršujícímu se stavu ovzduší nedokážou vždy odrážet UV záření. Filtr zestárne často už v třetím roce po nanesení. Proto využívejme kvalitní glazury, které nabízejí výrobci obvykle v 8 až 13 tonech barevných odstínů. Čím tmavší je odstín, tím je vyšší stupeň UV ochrany. Na dřevěnou konstrukci ošetřenou transparentním lakem dáváme další nátěr glazury o l stupeň tmavší.