Po skončení stavby rodinného domu se snažíme o to, aby i jeho okolí splňovalo naše představy tak, jak jsme si naplánovali. Náklady na terénní úpravy a plot by měly být součástí rozpočtu jeho stavby a tvoří pětinu až desetinu jeho ceny.

 

 

I. Okolí stavby

 

Nepokazme si vzhled domu

 

Terénní a sadové úpravy okolí domu bychom měly realizovat uváženě. Často vidíme, že vzhled jinak esteticky řešeného rodinného domu poškozuje obrovský plot, nevkusně řešená terasa nebo výhodně umístěné stromy. Chyby vidíme i v necitlivě umístěných objektech drobné zahradní architektury, jakou jsou okrasné jezero, altánek, posezení okolo krbu apod. Tyto objekty dnes patří k okolí rodinného domu, nechceme však mít na dvouarovém pozemku okrasný sad s jezírkem i s tenisovým kurtem. Prvořadým hlediskem při řešení okolí domu je velikost pozemku, dalším svahovitost terénu a v neposlední řadě musíme poznat i složení půdy. Nikdy nesmíme zapomenout, v jaké lokalitě se náš pozemek nachází. Nestavme tedy v rázovité slovenské obci pod Tatrami plot s balustrádami.

 

 

Ploty

 

Ploty jsou nejčastější doplňující stavbou rodinného domu. Z hlediska legislativy jede o tzv. drobnou stavbu a před její realizací to musíme ohlásit místnímu (městskému úřadu. Plotem oddělujeme pozemky úplně, opticky nebo jen symbolicky. Úplné oddělení pozemků vytvoříme vysokou kamennou nebo cihlovou zdí, nebo plotem z ocelového plechu. Tyto stavíme ze strany hlučných zón (krajní cesta, autodílna apod.). Pozemek fyzicky oplocujeme i pletivovým oplocením, které svým vzhledem působí méně rušivě. Sousedi s dobrými vztahy dělají plot z trstiny případně z keříků. tzv. živý plot. Symbolické oplocení může být z nízkorostoucích listnatých keříků nebo tují, jejichž vzrůst upravujeme podle potřeby. Jiná možnost je oplocovat pozemek květináči nebo nízkým valem.

 

 

Typ a barva plotu

 

Typ, barva a rozměry kamenného a keramického plotu musí ladit nejen s domem, ale i se zahradou. Podezdívka domu (např. kamen soklu)by měla být stejná s podezdívkou plotu. Keramikou obkládáme zděný plot z cihel, betonových prefabrikátů nebo z tvárnic. Dokonalý pocit soukromí nabízí i vysoký betonový plot (200 cm), avšak jeho postavení je časově a finančně náročné. Takovýto plot je výhodný i ve svahovitém terénu, kde jsou jednotlivé parcely ve stejné výšce a kde hrozí sesuv půdy po roztávání sněhu a po jarních deštích.

 

 

Materiál

 

Ploty nejčastěji stavíme ze dřeva, kamene, kovu, keramických hmot (cihly) trstiny, plastových nebo betonových výrobků. Většinu jich však tvoříme jako kombinaci těchto materiálů.

 

 

Kovový plot

 

Kovový plot z drátěného pozinkovaného pletiva patří mezi nejčasnější řešení na ochranu a oddělení pozemků. Pletivem vysokým 20 cm oplocujeme obyčejně pozemek sousedící s veřejným prostranstvím a nižší pletivo (150 až 160 cm) umísťujeme mezi dva sousedící pozemky. Bezpečnost plotu je možné zvýšit pokud je nahoře ukončen ostnatým drátem. Montujeme ho na dřevěné nebo kovové sloupky, které zakládáme do betonového základu. Vzdálenost sloupků děláme na 250 až 300 cm. Asi každý osmý až desátý sloupek vyztužíme oboustrannými oporami a koncový jednostrannou. Aby pletivo nezkorodovalo, je ho třeba natřít základovou a krycí barvou. Nanášíme je válečkem. Vedle plotu nezasazujeme fazole a podobné popínavé rostliny, protože od kyselin v rostlinách pletivo rychle zreziví.Poplastované pletivo má delší životnost. Velmi působivé jsou ploty kováčské, vyrobené z oceli v dílně a umělecky tvarované. Kombinované s lomovým kamenem vytváří až dojem majestátnosti. Jsou vhodné na oplocení velkých pozemků. Jejich životnost je velmi dlouhá a jsou ze všech plotů asi nejdražší. Cena za 1 bm je asi 5000 až 10 000 Kč.

 

 

Zděný plot

 

Zděný plot stavíme z plných pálených cihel s vyspárovaným nebo s omítnutým povrchem. Je estetické, pokud jeho povrch ladí (nebo je identický) s fasádou domu. Velmi pěkné jsou zděné ploty z bílých cihel, které však neomítáme a snažíme se mezery mez jednotlivými cihlami vyspárovat. Spárování věnujeme mimořádnou pozornost, protože na něm závisíí celý estetický dojem plotu. Zděný plot zakládáme na nízkou podezdívku (sokl). První řadu cihel oddělujeme (izolujeme) od základu asfaltovým pásem nebo nátěrem. Do základu ve vzdálenosti šest až osm metrů budujeme železobetonové sloupky, do kterých zeď kotvíme. To kromě estetického dojmu zvyšuje i statiku plotu. Horní řadu cihel ukončujeme železobetonovou hlavicí – věncem. Jeho povrch musí být upravený tak, aby zabezpečil rychlý odtok dešťové vody. Povrch cihel a věnce můžeme natřít hydrofobním nátěrem (odpuzuje dešťovou vodu).

Dřevěné ploty poskytují nejvíc tvarových možností Jejich nevýhodou je, že je musíme pravidelně ošetřovat. Na dřevěné ploty používáme nejčastěji dub, smrk, borovici, v menší míře buk, jasan a javor.

 

Ploty z plastů jsou schopné imitovat různé materiály. Pro nízkou pevnost a mrazuvzdornost se používají méně. Kombinované ploty stavíme z více materiálů. Například z poplastovaného pletiva (kov a plast) nebo spojíme zděné sloupky s dřevěnou (popřípadě kovovou výplní. Vkusná je kombinace ocelového pletiva se živým plotem.

 

 

 

II. Terénní úpravy

 

Po ukončení rodinného domu jsou terénní úpravy po plotech druhou nejpotřebnější doplňující stavbou pozemku. Materiál na chodníky, cestičky, terasy, příjezdové cesty a zpevněné plochy je obdobný jako při plotech.

 

 

Keramické a betonové tvárnice

 

Keramické a betonové tvárnice jsou plné nebo s odlehčenými otvory, které se používají na zpevnění povrchu zatravňovaných ploch. Můžou být použity i jako příjezdové cesty do garáže nebo na vytvoření větší zpevněné plochy. Plné tvárnice vkládáme do pískového nebo cementového lůžka. Pokud po nich budou jezdit auta, použijeme tvárnice 80 mm silné.

 

 

Chodník z kamene

 

Vstupní chodník z lomového kamene nebo z plavených okruhliakov, vložený do pískového nebo betonového lůžka je z estetického hlediska nejhezčí. Montáž chodníku je kvůli tvaru jednotlivých elementů pracný.

 

 

Dřevěné chodníky

 

Dřevěné chodníky děláme z kulatiny nařezané na pláty., které jsou osazené do pískového lůžka. Používáme hlavně smrk a borovici. Tyto chodníky se využívají hlavně u jezírek a tam, kde části zahrady slouží na odpočinek. Část chodníku, která je trvale pod zemí, je třeba natřít ochranným nátěrem (asfaltovým, hydrofobným). Betonový chodník je v současnosti asi nejméně používanou formou terénních úprav. Pokud se rozhodneme zhotovit si v zahradě betonový chodník nesmíme zapomenout na jeho dilatovanie, aby po první zimě celý nepopraskal.

 

 

Okrasná jezírka

 

Mít v zahradě okrasné jezírko popřípadě bazén je snem asi každého, kdo má zahradu jakékoliv velikosti. U bazénů je nejlepší si obstarat ještě během stavby rodinného domu firmu, která nám bazén zrealizuje, protože technologie bazénu je vždy přímo napojená na dům (elektrika, přívod a přečerpávání vody…). Pokud nám přes zahradu protéká potok není žádný problém okrasné jezírko vytvořit, stačí přehradit část potoka a jezírko máme hotové. Horší je to v případě zahrady bez vody. Tam budeme kromě vody potřebovat vodou nepropustné fólie, samostatný přívod vody a v neposlední řadě nějakou technologii na čištění a okysličování vody.

 

 

Altánky, sauny v zahradě, sezení

 

V dnešní době není problém jít do specializovaných prodejen nebo do hypermarketů, kde si najdete velký sortiment těchto výrobků. Ve většině případů jsou to hotové výrobky ze dřeva rozložené na části, které po přípravě podkladu na zahradě pomocí přiložených manuálů při troše zručnosti poskládáme i sami.

 

 

Zahradní osvětlení

 

Bez správného osvětlení zahrada ve večerních hodinách ztrácí svoji tvář. Podél chodníku do domu se nejčastěji dávají světla na sloupcích, nebo se světla přímo zabudovávají do chodníků. Pokud chceme nějakou část zahrady zviditelnit je třeba ji správně nasvítit pomocí reflektorů.