Střecha a krov

 

I. Krov
 
Pohled na naší lidovou architekturu nás přesvědčuje, že krov byl její dominantou a i v současnosti je neoddělitelnou součástí rodinného domu. Domy s plochou střechou se v našich klimatických podmínkách stávají stále zřídkavějšími. Na rozdíl od plochých střech šikmé na té samé zastavěné ploše poskytují o skoro jedno podlaží větší prostor na vnitřní využití.
 
 
Typy
 
Krov není vždy daný půdorysem domu, a tak si klademe otázku, jaký si zvolíme. Dělá se pultový, stanový, mansardový, nejčastěji však sedlový. Může být zrealizovaný s plnými štíty, s polvalbami nebo valbového tvaru. Nejpoužívanějším materiálem na krov rodinného domu je dřevo. Někteří výrobci nabízí krov i z keramických střešních dílů (např. systém HEBEL,YTONG). Na větší rozpony (pokud to umožňuje statické řešení spodní stavby) používáme železobeton nebo výhodné lehké ocelové i dřevěné vazníky.
 
 
Materiál krovu
 
Při použití dřeva na krov nezáleží na členitosti a rozměrech půdorysu. Rozměry jednotlivých prvků: pomúrnice, krokev, vaznice, kleština,sloupek,pásek, vzpíradlo, věšadlo a pod. navrhuje statik stavby na základě výpočtu. Průřez krovu ovlivňuje síla věru, hmotnost sněhu a krytiny a vlastní hmotnost. Na stejně řešený krov stavěný na severu Slovenska obyčejně potřebujeme víc materiálu než například v Bratislavě. Proto šikovný projektant při návrhu prvků krovu použije nejvýhodnější statické řešení. Cena za 1m3 dřeva se v současnosti pohybuje od 4 500 do 6 500 Kč. Na představený krov bylo použito asi 9,5 m3 dřeva.
 
 
Prvky krovů
 
Pozednice (její běžný průměr je 150/150 mm) je prvek krovu, který ukládáme na věnec obvodového zdiva. Její úlohou je přenést zatížení z krovu na nosné stěny domu. Od věnce je oddělujeme lepenkovou izolací. Krokvy (50 až 100/180 mm) podpírá vaznice (150 až 200/220 mm). Pokud sloupek, potřebný na podepření vaznice, nemůžeme uložit na nosnou zeď (nenachází se pod ním), vaznici ztužíme pásky (150/1520 mm). Na ztužení jednoduchých krovek používáme kleštiny.
 
 
Spojování dřevěných prvků
 
Nejběžnějším způsobem spojování dřevěných prvků krovu je tesařský spoj. Všechny ztužujeme klínky, zvlášť namáhané části (například spoj kleština a krokvy) dodatečně spojujeme závitovou tyčí a maticí. Dřevěný sloupek osadíme do ocelové papuče, ukotvené přímo na stropní desce nebo v betonovém bloku ve stěně. Pomúrnici ukotvíme kotevními háky nebo ocelovými trny, které před betonáží vložíme do betonového věnce. Vaznici ukotvíme do betonového bloku (nebo do věnce ve stěně) pomocí kotevních háků. Pokud vaznice, krokva nebo kleština má být neobloženou součástí interiéru, tak před osazením do konstrukce krovu je ohoblujeme.
 
 
Záklop a laťování
 
Rozsah pokrytí krovu deskama – záklop závisí od druhu střešní krytiny a i od toho, jestli bude krov zateplený. Plný záklop děláme pro krytinu s malým sklonem střechy (do 17 stupňů) a po asfaltové šindele. Pro betonovou nebo keramickou krytinu přibíjíme latě vzdálené od sebe 300-340 mm.
 
 
Ochrana dřeva
 
Dřevěný krov chráníme proti škůdcům, plísním, hnilobě a požárům nástřiky a nátěry. Proti ohni chráníme prvky krovu v interiéru podkroví dodatečným obkladem sádrokartonem, Cetrisom a nehořlavými nátěry.
 
 
Vikýř nebo okno
 
Denní světlo do obytného podkroví pouštíme světlíkem, střešním oknem nebo vikýřem. Do vikýře instalujeme stejná okna jako do stěn v ostatní části domu. Vikýř osadíme do hrázděné stěny jako součást krovu, nebo obvodové stěny. V hambálkovém krovu vikýř za standardních okolností neděláme. Střešní okno ( typy VELUX, ROTO,FAKRO ) osazujeme vždy mezi dvě krokve. Okno, které je širší než světlá šířka mezi krokvemi, osadíme po vyřezání části jedné krokve a její úpravě na rozměr okna. Tato úprava není vhodná v hambálkových krovech. Střešní okno vybavené ventilační klapkou osazujeme převážně do podkrovních místností, ve kterých je předpoklad vyšší vlhkosti, resp. Jsou v nich větší nároky na větrání (koupelna, kuchyně, prádelna, WC). Polohu střešního okna předurčuje účel podkrovní místnosti. Okno musí přispět ke zlepšení estetického dojmu domu. Proto je možné výrobky kombinovat do libovolných sestav. Cena kvalitního střešního okna rozměrů 80/120 bez nadstandardních prvků je 8 000-10 000 Sk. Sluneční clony, rolety, žaluzie, plizované žaluzie a markízy jsou nadstandardní prvky, které dodává většina výrobců střešních oken. Jimi regulujeme pronikání světla a tepelného záření do interiéru. Vikýř umožňuje lépe využít podlahovou plochu. Střešní okno zase prosvětlí větší prostor než vikýř oknem ve stěně.
 
 
 
II. Druhy krovu
 
 
Hambálkový krov
 
Je to nejběžnější a nejjednodušší dřevěný krov. Střecha obdélníkového půdorysu má tvar písmena A je vhodná do rozponu 8 až 9 m. Pozůstává z pozednic, krokví a kleštin. V podélném směru krov není staticky zabezpečený a jeho zateplení řešíme latěmi. Hlavním nosným prvkem hambalkového krovu po obou stranách krokve je kleština. Do prostoru mezi dvě kleštiny vkládáme kleštinovou vložku, která zabraňuje její vybúleniu. Při hambálkových krokvích mezi kleštiny ze spodní strany a mezi krokve vkládáme tepelnou izolaci. Uchytíme ji dřevěným roštem. Ten slouží zároveň na upevnění sádrokartonu, Cetrisu, hoblovaných dřevěných jiných desek.
 
 
 
Vaznicový krov
 
Vaznicový krov je vhodný na překrytí složitějšího půdorysu. Na rozdíl od hambálku u vaznicového krovu neděláme zavetrovanie. Tuto úlohu přebírají vaznice, které kromě toho zabezpečují i statickou funkci roznosu vertikálních díl do stěn nebo do sloupků, na kterých jsou položené. Kleštiny umístíme jen v každém čtvrtém až pátém poli. Největší rozpor horizontálního prvku bez podepření bývá 4,5 m. Délka krokve od vaznice po hřeben krovu může být nejvíce 2,5 m. Pokud překročíme tuto zásadu, tak si pomůžeme vrcholovými přílohami.
 
 
 
Vešadlový a vzpěradlový krov
 
Principem konstrukce je vyloučení ohybných momentů vaznice a přenesení celého zatížení do vzpěr. Dosáhneme to vešadlom. To může být do rozponu 8 metrů jednoduché a do rozponu 10-11 metrů dvojité. Trojitým vešadlom dosáhneme rozpětí i větší než 13 metrů. Konstrukce vzpěradlového krovu je řešena podobně jako věšadlová. Funkci vzpěradla přeberou zkrácené sloupky, které podpírají soustavu třech až čtyř vaznic.
 
 
 
Netradiční krovy
 
Dřevěné lepené nebo ocelové příhradové vazníky se často nepoužívají na konstrukci krovu v rodinných domech. Výhodně jsou hlavně pro větší rozpon, kvůli kterému bychom museli zvětšit sklon střechy z dřevěných hranolů. Zakrýváme je plným záklopem. Krov z lehkých ocelových vazníků (např.systém SIMEK SYSTÉM) nevyrábí na míru.
 
 
K přednostem lehkého kovového systému je možné zařadit:
 
 
   - jednoduchost a rychlou montáž bez použití těžkých zdvihacích mechanizmů (tzv.dvouchlapová metoda)
 
   - maximální odlehčení nosné kostry a výrazně nižší hmotnost krovu
 
   - montáž tzv. suchou cestou
 
 
 
Ocelový přehradový nosník dlouhý 7,5 m má jen asi 20 kg. Dřevěný hranol s adekvátní nosností by vážil asi 80 kg. Montáž lehkých přehradových vazníků není závislá na počasí. Jednotlivé prvky spojujeme skrutkama. Domácí mistr s pomocníkem smontuje takový krov za několik dní.
 
 
 
Lehký ocelový krov
 
Krov montujeme z jednotlivých nosníků nebo dopředu vyrobených sestav podle montážní dokumentace. Po ukončení montáže vazníků a jejich vycentrování nosnou část střechy (krokve) priskrutkujeme k podezdívce (dřevěné, betonové nebo ocelové), nosné stěně zděné nebo z nosníků Simek systém pod hřebenem střechy. Detailní uchycení k nosné části je vždy řešené podle konkrétních podmínek stavby. Zavetrujeme cihlami nebo velkoplošnými deskami hrubými 14 mm (Certis, OSB apod.). Střechu uzavřeme položením střešní krytiny. Při správném uchycení je možné na lehkou kovovou střechu uložit všechny druhy krytiny (asfaltové šindele,keramickou nebo betonovou krytinu vlnité desky apod.). Vhodný výběr krytiny je ovlivněný především sklonem střechy. Materiál na zateplenou střechu ( paropropustná fólie, Cetris 14 mm, kovové nosníky spojovací materiál, tepelná izolace Nobasil 200 mm, PE folie 0,2 mm, cihla, sádrokarton 12,5 mm ).
 
 
 
 
III. Krytina
 
Stavebník při představách o svém budoucím obydlí stráví dlouhé hodiny úvahami o barvě a druhu krytiny na domě. Současný stavební trh nabízí množství různých krytin na rozdílné materiálové bázi. Vyrábějí se z betonu, keramiky, plechu, dřeva, břidlice, slámy, trstiny a též z plastu. Většina výrobců krytin nabízí kompletní systém s rozdílným sortimentem doplňujících výrobků, přičemž různý druh škridiel považují za samozřejmost.
 
 
 
Krytiny podle materiálu
 
 
Keramická krytina
 
Střecha krytá pálenou krytinou je tak trochu návratem do historie střešních krytin. Nejznámější keramické škridly jsou typy z TONDACHU a Ipelských cihelen. Vyrábějí se různobarevné. Při objednávání si vybíráme z typů francouzská 12 a 14, románská 12, univerzál 12 a jiných. Jednotlivé typy se povrchově upravují engobou. Jeto způsob zbarvení keramiky, když se na vysušenou škridlu nanáší keramická hmota. Engoba je stálobarevná, nevybledne a je odolná proti ultrafialovému záření.
 
 
Betonová krytina
 
V posledních letech se na povrchovou úpravu střechy myslím nejvíce používají betonové krytiny. Jejich výhodou je výborná barevná stálost, cena i záruční podmínky ( BRAMAC,TONDACH, KM BETA ). Zručnější stavebník si při troše odvahy může položit krytinu i sám. Důvodem na je jednoduchost. Montážní návod na ukládání škridiel a doplňkového sortimentu řeší podrobnosti ukládání až do těch nejmenších detailů. Jsou vypracované výrobcem krytiny a dostaneme je při nákupu krytiny. Barva těchto krytin je pestrá, povrchová úprava může být matná i lesklá. Nejčastěji se používají typy alpská, římská, moravská, záborská a bobrovka. Ti odvážnější pokrývají střechu škridlami nestandardních barev (tmavomodrá, šedá,světlezelená či zelená). Součástí škridiel jsou okapové systémy (např. StabiCor).
 
 
Šindle a plech
 
Výhodou asfaltových šindlov je jejich přizpůsobení se jakémukoliv tvaru (obloukové střešní vikýře) a není pro ně potřebné doplňkové příslušenství. Nevýhodou je však plné bednění a složité řešení tepelné izolace nebo hydroizolační folie pod nimi. Výhodou plechových krytin je jejich nízká hmotnost. Nejznámější z nich jsou RHEINZINK a RANNILA.
 
 
 
Jak si vybrat
 
Nejčastějším kritériem stavebníka při výběru krytiny je její cena a hmotnost. Kromě toho zohledňujeme i další faktory: lokalitu, ve které se objekt nachází a s tím související klimatické a povětrností podmínky, charakter okolních staveb, tradici používají jakékoliv krytiny v dané lokalitě a pod.
 
 
 
Začneme hmotností
 
Na ilustraci si uveďme postup, který bychom mohli použít při výběru krytiny. V úvahu jsme vzali střechu rodinného domu půdorysného rozměru 10x10 m se sklonem 25 stupňů. Plocha střešní roviny ať je 110 m2. Na všechny dřevěné části krovu (krokve, laťování, bednění, kleštiny atd.) použijeme měkké smrkové dřevo s objemovou hmotností 400 kg/m3. Porovnání hmotnosti krytin zpracujeme na l m2 střechy (od krokve vyšší). Vrstvy nacházející se pod krytinou považujme pro všechny typy krytin za stejné. K hmotnosti krytiny připočítáme i hmotnost laťování, bednění a k asfaltovým šindlom i hmotnost hydroizolace. Laťování uvažujeme z dřevěných hranolů 50/30 mm a bednění z 24 mm silných desek. Z tabulky je zřejmé, že při porovnávání krytin má nejnižší hmotnost plechová. Co se týká betonové a keramické krytiny je rozdíl v jejich hmotnosti na 1 m2 zanedbatelný: jen 3%. Betonovou a keramickou krytinu z hlediska jejich hmotnosti považujeme za identické. Hmotnost asfaltového šindla je asi polovina hmotnosti betonové nebo keramické krytiny.
 
 
 
Povětrnostní vlivy
 
Celkovou skladbu střechy ve značné míře ovlivňují povětrnostní vlivy. Z hlediska celkové skladby střechy je hmotnost střešní krytiny méně podstatná, čím větší je tzv. nahodilé zatížení na krov (např. sníh, vítr a další). Porovnejme si kompletní skladbu šikmé střechy s maximálně možným zatížením střechy od klimatických vlivů. Lehké krytiny jsou z hlediska své hmotnosti na lm2 výhodnější proti těžším krytinám. Rozdíly v hmotnosti však nejsou až tak výrazné. Proto v klimatických podmínkách se zvýšeným množstvím sněhu na dosažení většího stupně bezpečnosti střechy použijeme často těžší krytinu. Rozdíly v zatížení sněhem v horských oblastech oproti nižší položeným můžou být až 20%.
 
 
 
Cena krytiny
 
Druhým nejčastějším hlediskem při výběru krytiny bývá její cena. Uveďme ještě porovnání ceny zastřešení na rodinný dům s plochou 10x10 m. Pro jednoduchost výpočtu uvažujme základní cenu krytiny v Kč/m2 bez doplňků a jiného příslušenství střechy. Nezapomínejme však, že doplňkové materiály, které jsou na bezporuchovou střechu potřebné, jako škridly na instalační přestupy, odvětrávací a koncové škridly, hřebenáče a podobně, jsou drahé. Výsledek vykazuje, že střecha vytvořená z asfaltových šindlov je v konečném výsledku nejdražším řešením, i když ve prospěch jejího použití hovoří právě nižší hmotnost na 1m2 v porovnání s betonovou nebo keramickou krytinou. Betonová krytina je naopak o 7% levnější než pálená, a proto je možné konstatovat, že při výběru mezi krytinou betonovou nebo keramickou není nejdůležitější faktor cena a hmotnost krytiny, ale vlastní rozhodnutí a estetické cítění stavebníka.
 
 
 
Poslední kritérium - zatížení sněhem
 
Vyšší rozbory ukazují, že hmotnost krytiny není rozhodujícím faktorem. Krov z lehkého plechu určený projektem stavby můžeme pokrýt i betonovou ( Bramac, KM Beta ) nebo keramickou krytinou (Tondach, Ipelské cihelny a jiné). Prvky krovu jsou ze statického hlediska (krokve, stojky, vaznice atd.)navrhované s ohledem na vlastní tíhu, stálého a nahodilého zatížení (sníh a vítr) vysoko převyšují vlastní hmotnost krytiny. Změnou stálého zatížení (změna druhu krytiny) však plošnou hmotnost celé krytiny střešního pláště podstatně nezměníme. Z toho je zřejmé, že podíl plošné hmotnosti krytiny neovlivní celkové zatížení prvků krovu a statiky stavby. Předpokládáme přitom (hlavně při rekonstrukcích), že všechny dřevěné části krovu jsou v dobrém stavu a nejsou napadené hnilobou nebo škůdci. Ve prospěch použití betonové krytiny hovoří i cena, která je nejnižší ze všech porovnávaných druhů krytin. Materiál je pevný, tvarově přesný, má nízkou nasákavost (do 6%), časem zraje, a tím se ještě její vlastnosti zlepšují. Na kvalitu materiálu výrobci poskytují dlouhé záruční lhůty.
 
 
 
Speciální střešní krytiny
 
Štípanou břidlici, dřevěné štípané šindele nebo trstinu je dnes možné vidět hlavně na starých památkově chráněných budovách nebo stavbách avantgardního a solventního stavebníka, kde je vyšší cena podřízená estetickému dojmu. Střechy s trstinovou krytinou jsou časté na jižním Slovensku, novostavby pokryté dřevěným štípaným šindlom občas nacházíme v rázovitých slovenských vesnicích. Krytinu z přírodní břidlice částečně nahradila krytina z recyklovaných pneumatik, která je na pohled k nerozeznání od štípané břidlice. Rozdíl je v ceně. Umělá břidlice se pohybuje v cenové relaci okolo 600 Kč/m2.
 
 
 
Doplňky
 
Z doplňkových sortimentů, které každý výrobce krytiny nedodává, je potřebné vzpomenout izolační materiál. Je to pružná folie vyrobená z tenkých polyetylenových mikrovláken a je použitelná na všechny sklony střech. Je vhodná ve styku s minerálními a plastovými tepelnými izolanty nebo pokud je střecha s odvětranou vzduchovou mezerou a folie přímo položena na tepelné izolaci.